2. Upínací část
3. Krytka čtecího otvoru
4. Plastický kryt
5. Papírová vložka
7. Magnetický nosič
8. Sektor na disku (rozdělení není okem viditelné, nakresleno je jen pro názornost)
Diskety přicházející z výroby bývaly zcela čisté bez jakéhokoli záznamu. Takové nečitelné diskety je třeba v počítači některým z mnoha k tomu určených programů naformátovat (to znamená vytvořit na ní příslušné stopy a vyplnit je samými nulami). Teprve pak počítač po zasunutí diskety do mechaniky oznámil, že je prázdná.
Firma Apple používala pro své počítače Macintosh jiný formát než IBM u PC. Disketa naformátovaná jinak se chovala stejně, jako by nebyla naformátovaná vůbec. Formátování již naformátované diskety většinou znamenalo nenávratné zničení dat na ní uložených.
Všechny diskety mají jednoduchou a účinnou možnost ochrany dat,
na nich zapsaných. Když přelepíte příslušný výřez na disketě
5.25" nebo otevřete přepínačem okénko na disketě 3.5", nelze na takové
disketě nic měnit. Nelze na ni vůbec zapisovat, ale nelze ani omylem
nic smazat. Stav, ve kterém se tato disketa nachází, se anglicky označuje
R/O (Read Only), lze z ní tedy data pouze číst.
|
|
1. Přepínač ochrany proti zápisu (průhledný otvor znamená zákaz
zápisu)
2. Upínací část 3. Krytka čtecího otvoru 4. Plastický kryt 5. Papírová vložka 7. Magnetický nosič 8. Sektor na disku (rozdělení není okem viditelné, nakresleno je jen pro názornost) |
1971 - 8″ (203,2 mm) - kapacita nejprve 160 kB, později až 1 MB
1984 - 3,5″ (88,9 mm) - používány dodnes, kapacita původně 400/800 kB, nyní nejčastěji 1,44 MB, maximálně až 2,88 MB, jejichž výrobu se ale nepodařilo zajistit v požadované kvalitě s výtěžností, která by umožnila konkurenceschopné ceny.
Od poloviny 90. let 20. století se začaly objevovat i velkokapacitní diskety, které využívaly různé technologie. Nejznámější je Iomega ZIP, uvedená koncem roku 1994 s 3,5″ disketami a kapacitou 100 MB, později i 250 a 750 MB. Konkurenčním modelem byl LS-120 s 3,5″ disketami o kapacitě nejprve 120 MB a později i 240 MB, výhodou tohoto typu byla kompatibilita těchto mechanik s běžnými 1,44 MB disketami, nevýhodou výrazně pomalejší čtení a zápis než u ZIP. Existovaly ale i další, většinou zcela neúspěšné pokusy.
Od roku 2000 obliba disket všeho druhu klesá a díky poklesu cen mechanik
i médií CD-R/RW, DVD-R/RW/RAM a flash USB disků se dá očekávat jejich
zánik. Přesto přetrvává její obraz, který je hojně používaný
v počítačových programech s grafickým uživatelským rozhraním pro
ikonu „uložení souboru“.
Murphyho zákony o disketách:
První disketový zákon: Podaří-li se vám bez problémů vložit disketu do mechaniky, neznamená to, že ji stejně snadno dostanete ven.
Druhý disketový zákon: Všechny diskety se chovají tak, jako by byly chráněny proti zápisu.
Shelterův dodatek: U nadpoloviční většiny disket se tento problém nedá odstranit.
Třetí disketový zákon: Vkládáte-li do počítače disketu, která je naprosto v pořádku, vytáhnete ven disketu, která je naprosto v nepořádku.
Disketový zákon prof.Teuera: U diskety cena nerozhoduje - vadné bývají všechny.
Zákon jistoty: Chcete-li mít 99% procentní jistotu, že se vaše data na disketě uchovají, musíte je nahrát na 99 disket.
Zákon dr.Menace: I na prázdné disketě může být virus.
Použité obrázky:
www.wikipedia.cz, licence Creative Commons nebo Svobodná licence GNU
pro dokumenty, http://www.emag.cz