18. Počítačová grafika, prezentace (základní pojmy a principy z oblasti
počítačové grafiky, grafické a multimediální formáty, jejich vlastnosti a
způsoby využití, základní zásady správné úpravy grafických dokumentů)
Charakterizovat základní pojmy a principy počítačové grafiky (rastrová x
vektorová grafika, 3D grafika, barevné modely RGB a CMYK, rozlišení (DPI),
barevná hloubka), specifikovat grafické formáty a jejich vlastnosti
(rastrové – BMP, JPEG, GIF, TIFF, PNG – vlastnostmi se rozumí využitelná
barevná hloubka a způsob komprese, vektorové specifické vlastnosti nemají,
avšak neexistují standardy), provádět konverzi mezi formáty včetně vhodné
komprimace dat, zvolit grafický formát vyhovující danému užití,
respektovat základní zásady správné úpravy grafiky (zarovnání, kontrast,
blízkost, opakování, zásady používání barev, barevný a tonální kontrast)
rastrová x vektorová grafika -
Vektorová grafika je jeden ze dvou základních způsobů reprezentace
obrazových informací v počítačové grafice. V rastrové grafice je celý
obrázek popsán pomocí hodnot jednotlivých barevných bodů (pixelů)
uspořádaných do pravoúhlé mřížky, každý
bod má určen svou přesnou polohu a barvu v nějakém barevném modelu
(např. RGB) (Tento způsob popisu obrázků používá např. televize nebo
digitální fotoaparát. Kvalitu záznamu obrázku ovlivňuje především
rozlišení a barevná hloubka), Vektorový obrázek je
složen ze základních, přesně definovaných útvarů, jako jsou body,
přímky, křivky a mnohoúhelníky.
Bitmapová grafika (rastrová grafika) je
jeden ze dvou základních způsobů, jakým počítače ukládají a zpracovávají
obrazové informace (druhý způsob je vektorová grafika).
V bitmapové grafice je celý obrázek popsán pomocí jednotlivých barevných
bodů (pixelů). Body jsou uspořádány do mřížky. Každý bod má určen svou
přesnou polohu a barvu v nějakém barevném modelu (např. RGB). Tento
způsob popisu obrázků používá např. televize nebo digitální fotoaparát.
Kvalitu záznamu obrázku ovlivňuje především rozlišení a barevná hloubka.
Nevýhody bitmapové grafiky
velké nároky na paměťové zdroje (při vysokém rozlišení a barevné hloubce
velikost obrázku dosahuje i jednotek megabytů, v profesionální grafice
se běžně operuje i s podklady o desítkách megabytů)
změna velikosti (zvětšování nebo zmenšování) vede ke zhoršení obrazové
kvality obrázku
zvětšování obrázku je možné jen v omezené míře, neboť při větším
zvětšení je na výsledném obrázku patrný rastr
Výhody bitmapové grafiky
pořízení obrázku je velmi snadné například pomocí fotoaparátu nebo
pomocí skeneru.
Vektorová grafika má proti
rastrové grafice některé výhody:
Je v ní možné libovolné zmenšování nebo zvětšování obrázku beze ztráty
kvality (viz ukázka v úvodu článku).
Je možné pracovat s každým objektem v obrázku odděleně.
Výsledná paměťová náročnost obrázku je u jednolitých barevných obrázků
menší, než při použití rastrového zápisu (Např. černé kolečko se zapíše
jako kruh o daném poloměru vyplněný černou barvou - tedy 3 informace,
zatímco u bitmapy by bylo zapotřebí definovat každý pixel zvlášť, přitom
pořád dokola téměř stejnou informací - pixel barvy #FFFFFF o souřadnici
[x,y], pixel barvy #FFFFFF o souřadnici [x+1,y], pixel barvy #FFFFFF o
souřadnici [x+2,y]...atd.)
Nevýhody
Oproti rastrové grafice zpravidla složitější pořízení obrázku. V
rastrové grafice lze obrázek snadno pořídit pomocí fotoaparátu nebo
skeneru. Překročí-li složitost grafického objektu určitou mez, začne být
vektorová grafika náročnější na operační paměť a procesor než grafika
bitmapová. Nehodí se na zápis složitých barevných ploch - například
fotografie nebo hieroglyfy
3D grafika - Počítačová 3D
grafika (tzv. trojrozměrná grafika, anglicky) je v informatice označení
pro speciální část počítačové grafiky, která pracuje s trojrozměrnými
objekty. Převod 3D objektů do 2D zobrazení se nazývá renderování.
Nejznámějším využitím počítačové 3D grafiky je vytváření animací (pro
tvorbu filmů nebo počítačových her), avšak 3D grafika je využívána i ve
vědě a průmyslu (například pro počítačové simulace nebo trojrozměrné
zobrazení orgánů).
barevné modely RGB a CMYK -
Barevný model používá základní barvy a mísení těchto základních barev do
výsledné barvy.
Aditivní míchání barev -
Jednotlivé složky barev se sčítají a výsledek je světlo větší intenzity.
Aditivní skládání barev pracuje se třemi základními barvami. RGB
(Red, Green, Blue) je aditivní barevný model založený na faktu,
že lidské oko je citlivé na tři barvy - červenou, zelenou a modrou.
Ostatní barvy jsou dány sytostí těchto barev. Podobá se skládání
barevného světla - odpovídá vzájemnému prolínání tří světelných kuželů,
které mají filtr odpovídající základní barvě. Tento způsob používají
například monitory a displeje (např. monitor nebo projektor - RGB).
Zjednodušeně využívají světelné zdroje.
Subtraktivní míchání barev - S
každou přidanou barvou se ubírá část původního světla - světlo prochází
jednotlivými barevnými vrstvami a je stále více pohlcováno. Výslednou
barvu pak tvoří zbylé vlnové délky. Odpovídá míchání pigmentových barev.
CMYK je barevný model založený
na subtraktivním míchání barev. Používá se hlavně u reprodukčních
zařízení, která barvy tvoří mícháním pigmentů. Model CMY obsahuje tři
základní barvy - azurovou (Cyan), purpurovou (Magenta) a žlutou
(Yellow). Jejich složením by měla vzniknout černá, ale při použití
běžných tiskových barev není takto vzniklá černá příliš kvalitní. Proto
se používá model CMYK, kde je navíc čtvrtá barva - černá (Key black).
Jejím přidáním se navíc snižují náklady na tisk (černý pigment je
levnější než barevný). Subtraktivní způsob míchání barev používají
například tiskárny (např. různé druhy tiskových technik, viz tiskárna -
CMYK).Zjednodušeně využívají odraz světla.
Všechny barvy
vyjádřené v RGB nelze zobrazit v CMYK a naopak. Důvodem jsou rozdílné
barevné trojúhelníky (gamuty). Nastává tedy problém s tiskem
fotografií, hlavně se ztrátou brilance barev - barvy na monitoru budou
vypadat jinak, než barvy na papíře.
rozlišení (DPI) - Dots per inch
(DPI) je údaj určující, kolik obrazových bodů (pixelů) se vejde do délky
jednoho palce. Jeden palec, anglicky inch, je 2,54 cm. Někdy se také
užívá zkratky PPI čili pixels per inch, pixely na palec.
barevná hloubka - Barevná
hloubka je termín používaný v počítačové grafice, který popisuje počet
bitů použitých k popisu určité barvy nebo pixelu v bitmapovém obrázku
nebo rámečku videa. Toto pojetí je také známé jako počet bitů na pixel,
zejména je-li uvedeno spolu s počtem použitých pixelů. Větší barevná
hloubka zvětšuje škálu různých barev a přirozeně také paměťovou
náročnost obrázku či videa. Např - 8bitová barva (2 na 8 = 256 barev) -
GIF, 24bitová barva (2 na 24 = 16 777 216 barev) také označováno jako
True Color - JPG
grafické
formáty a jejich vlastnosti (rastrové – BMP, JPEG, GIF,
TIFF, PNG – vlastnostmi se rozumí využitelná barevná hloubka a způsob
komprese) - OLAT
konverze mezi formáty včetně vhodné
komprimace dat - prakticky - program
dle výběru - Photofiltre, Zoner Media Explorer, GIMP
grafický formát vyhovující danému užití
- internetové stránky (např. JPG fotografie, GIF tlačítka...) atd.
základní zásady správné úpravy grafiky
(zarovnání, kontrast, blízkost, opakování, zásady používání barev,
barevný a tonální kontrast) - kompozice, typografie, prezentace aj.
Všechno
ukázat prakticky na PC!!
Zdroj informací: většinou
www.wikipedia.cz a jiné stránky na internetu (www.jardaz.cz)