< -ZPĚT

16. Tabulkový procesor (principy funkce a oblasti využívání tabulkových procesorů, struktura tabulky, vzorce a funkce obecně,
adresace buněk (relativní a absolutní), editace a plnění buněk)

Vysvětlit princip funkce tabulkového programu (buňky s čísly, na které se odkazuji přes jejich adresu) a oblasti jejich využití (matematika, statistika, prezentace dat s využitím grafů), vysvětlit strukturu tabulky (řádky, sloupce, buňky a jejich značení, listy, řádek vzorců), zadat vzorec (funkci) odkazující se na jiné buňky, respektovat prioritu operátorů, zadávat a vybírat argumenty funkcí, vysvětlit a používat relativní a absolutní adresaci buněk, změnit obsah buňky, kopírovat a přesunovat buňky a jejich oblasti, plnit vzorce do sousedních, buněk, vytvářet číselné řady, měnit šířku sloupců a výšku řádků, vkládat a vypouštět řádky nebo sloupce, používat základní funkce (součet, průměr, maximum, minimum, sinus, cosinus, tangens, odmocnina, budoucí hodnota, platba) formátování vzhledu tabulky změnit formát zobrazení čísla v buňce (obecný formát, měna, datum, procenta) a určit počet desetinných míst, formátovat celkový vzhled tabulky s využitím pokročilých voleb automatického formátu, měnit formát (ohraničení, podklad) oblasti buněk, tvorba a editace grafů, vysvětlit prvky grafu (osa kategorií a osa hodnot, legenda, název grafu), vytvořit vhodný graf z údajů v tabulce včetně  rafů s více položkami na ose hodnot, vytvořit tabulku hodnot a graf průběhu zadané matematické funkce, změnit formát jednotlivých oblastí grafu.

tabulkový procesor - MS Excel patří do skupiny tabulkových procesorů (spreadsheetů), neboli kalkulačních programů. Tabulkový procesor (kalkulátor) je program, který umožňuje provádění automatických výpočtů v tabulkách na základě zadaných dat.

Tabulky je možné použít ke statistickým, matematickým, ekonomickým a jiným výpočtům. Moderní tabulkové procesory, jako je např. MS Excel, nabízejí možnosti, které usnadňují práci s daty. Zadaná data dokáží třídit, uspořádat do přehledných tabulek, a provádět s nimi náročné výpočty. Výsledky je často možné zobrazit ve formě přehledných grafů.

Data nemusejí být pouze číselné údaje. Tabulkové procesory lze také použít k vedení databází, např. pro firemní účely. MS Excel, který je součástí kancelářského balíku MS Office, patří mezi nejrozšířenější tabulkové kalkulátory. Konkurencí je otevřený kancelářský balík balík OpenOffice. Ovládaní a vzhled tabulkových kalkulátorů je podobné, až na některá omezení rozsahu buněk a jiných programových doplňků. MS Excel je z nich nejpropracovanější.



struktura tabulky (řádky, sloupce, buňky a jejich značení, listy, řádek vzorců) - Po odstartování programu se otevře aplikační (programové) okno, ve kterém je otevřeno další, tzv. dokumentové okno, obsahující listy aktuálního dokumentu – sešitu.

SEŠIT je dokument Excelu. Obsahuje minimálně jeden list a implicitně maximálně 255 listů. Maximální počet listů je omezen velikostí operační paměti daného počítače. Počet listů v sešitě můžeme nastavit postupem NÁSTROJE–MOŽNOSTI–OBECNÉ. Sešit vytvořený programem MS EXCEL má příponu .XLS.

LIST je část sešitu a kromě tabulek s daty může obsahovat i jiné objekty – např. grafy a obrázky. Každý list je vlastně tabulka skládající se z 256 sloupců a 65 536 řádků. Sloupce se označují písmeny velké latinské abecedy a jejich šířka se udává ve znacích. Standardní šířka je 8,43 znaku, maximální šířka 255 znaků. Řádky se označují arabskými číslicemi a jejich výška se udává v bodech.

BUŇKA je nejmenší adresovatelná část listu, průsečík sloupce a řádku. Je to základní jednotka listu a slouží pro ukládání dat. Do buňky lze zapsat text, číslo, datum, čas, vzorec atd. Buňky se kromě obsahu mohou lišit i velikostí (šířkou sloupce a výškou řádku) a také barvou výplně, ohraničením a formátem. Každá buňka v listě má své označení – svou adresu. Aktivní je vždy jedna buňka.

ADRESA je jednoznačné označení buňky a skládá se z písmene příslušného sloupce a čísla řádku, např. A1, BC1700 atd.
Pracovní je ta buňka, na které je buňkový kurzor - tlustý černý rámeček.
Při vkládání vzorců je lhostejné, jestli píšeme u adres buněk malá nebo velká písmena, program je automaticky převede na velká.

DATA V BUŇKÁCH – do buněk lze zadávat data různých typů. MS Excel automaticky rozeznává, jaký typ vkládáme a podle toho mění jejich vzhled. Text se v buňce automaticky zarovnává vlevo, čísla doprava.

Pokud chceme, aby v buňce byl zapsán obsah nějaké buňky či výsledek nějaké číselné operace, použijeme před zápisem znak =

(Např.  =B1  - v pracovní buňce se zobrazí obsah buňky B1, =4+6  - v pracovní buňce se zobrazí výsledek součtu 4+6, =B1+C2 - v pacovní buňce se zobrazí součet dat v buňkách B1 a C2)

Do buňky můžeme vkládat také předdefinované vzorce - funkce pro výpočet matematických, statistických a dalších funkcí - VLOŽIT-FUNKCE

OBLAST (blok, výběr) je zvýrazněná pravoúhlá množina buněk, se kterou se může pracovat jako s celkem. Oblast může být souvislá nebo nesouvislá. V oblasti je jedna buňka aktivní (nepodbarvená, rohová) a ostatní vybrané (fialově podbarvené). Stisknutím klávesy ENTER zapíšeme údaj do aktivní buňky, kombinací CTRL+ENTER do celé oblasti. Oblast může být dvojrozměrná (obdélník – A1:C5) nebo i trojrozměrná (hranol – List1:List3!A1:C5). Adresa oblasti:
levá_horní_buňka:pravá_dolní_buňka (např. A1:D10)

zadat vzorec (funkci) odkazující se na jiné buňky - prakticky - např. pokud chceme, aby v buňce byl zapsán obsah nějaké buňky či výsledek nějaké číselné operace, použijeme před zápisem znak =

(Např.  =B1  - v pracovní buňce se zobrazí obsah buňky B1, =4+6  - v pracovní buňce se zobrazí výsledek součtu 4+6, =B1+C2 - v pacovní buňce se zobrazí součet dat v buňkách B1 a C2)

vysvětlit a používat relativní a absolutní adresaci buněk - Adresa napsaná standardním způsobem, tj B4, D5 atd.), se při kopírování vzorce mění a to způsobem, který odpovídá přesunu vzorce. O kolik sloupců či řádků se liší pozice zkopírovaného vzorce od pozice původního vzorce, o tolik sloupců či řádků se liší adresy obsažené v zkopírovaném vzorci od adres v původním vzorci. Adresy skládající se pouze ze jména řádku a sloupce (A1, B4, D7 ap.) nazýváme relativní.
Je zřejmé, že změna adresy při kopírování vzorce nemusí být vždy žádoucí. Jestliže chceme, aby byla adresa neměnná při kopírování, napíšeme před jméno sloupce i řádku znak $ ($A$1, $B$4, $D$7 ap.). Takto zapsané adresy nazýváme absolutní. Poznámka: znak $ můžeme zapsat do adresního řádku opakovaným stiskem F4


změnit obsah buňky, kopírovat a přesunovat buňky a jejich oblasti, plnit vzorce do sousedních, buněk

vytvářet číselné řady

měnit šířku sloupců a výšku řádků

vkládat a vypouštět řádky nebo sloupce,

formátování čísel v buňce- určuje, jak budou čísla vypadat. (počet des. míst, symboly měny, oddělovací symboly, typ a velikost písma.Při prvním vložení čísla má toto formát Všeobecný (General). V tomto formátu jsou čísla zarovnána doprava a text doleva. Kladná čísla jsou bez znaménka a záporná se znaménkem -. Formát lze změnit  Formát - Buňky - karta Číslo. Když zadáte číslo z klávesnice a přidáte k němu symbol (Kč, %), Excel automaticky použije formát měna nebo procenta. Podobně s datem a časem.

používat základní funkce (součet, průměr, maximum, minimum, sinus, cosinus, tangens, odmocnina, budoucí hodnota, platba) - vytvoření jednoduchého vzorce - prakticky předvést

formátování vzhledu tabulky - prakticky předvést

formátovat celkový vzhled tabulky s využitím pokročilých voleb automatického formátu

měnit formát (ohraničení, podklad) oblasti buněk, tvorba a editace grafů

vysvětlit prvky grafu (osa kategorií a osa hodnot, legenda, název grafu),

vytvořit vhodný graf z údajů v tabulce včetně  grafů s více položkami na ose hodnot, vytvořit tabulku hodnot a graf průběhu zadané matematické funkce, změnit formát jednotlivých oblastí grafu  - prakticky předvést

Všechno ukázat  prakticky na PC!!


Zdroj informací: většinou www.wikipedia.cz a jiné stránky na internetu (www.jardaz.cz)