< -ZPĚT

11. Služby internetu – WWW, e-mail, on-line komunikace, bezpečná komunikace, hledání informací na internetu

Vysvětlit pojem hypertext, umět pracovat s prohlížečem webu (načíst stránku, používat odkazy, vracet se zpět, aktualizovat a měnit zobrazení stránky [velikost textu, celoobrazovkové zobrazení], používat a nastavit domácí stránku, používat záložky [oblíbené položky] a historii procházení, prohledat právězobrazenou stránku, uložit aktuální stránku na disk, prohlédnout si ji v náhledu, vytisknout, stáhnout z webu nabízený soubor, rozpoznat zabezpečené připojení), vysvětlit princip fungování elektronické pošty (schránka na internetu) a znát princip práce klienta elektronické pošty, rozumět rozdílu a umět pracovat s poštou pomocí webového rozhraní a klienta elektronické pošty (vytvářet a odesílat zprávy, znát jejich prvky, umět spravovat složky poštovního programu, umět odpovědět na zprávu a přeposlat ji, využívat adresář, umět vložit přílohu), vysvětlit princip elektronické konference, diskusního fóra a chatu, používat nástroje on-line komunikace textové i hlasové, znát princip IP telefonie. Vysvětlit princip používání (ne způsob fungování) bezpečnostních certifikátů a elektronického podpisu

hypertext - Hypertext je způsob strukturování textu, který není lineární. Obsahuje tzv. hyperlinky neboli česky (hypertextové) odkazy. Rovněž odkazuje i na jiné informace v systému a umožňuje snadné publikování, údržbu a vyhledávání těchto informací. Nejznámějším takovým systémem je World Wide Web. HTTP (Hypertext Transfer Protocol) je internetový protokol určený pro výměnu hypertextových dokumentů ve formátu HTML. Protokol funguje způsobem dotaz-odpověď. Uživatel (pomocí programu, obvykle internetového prohlížeče) pošle serveru dotaz ve formě čistého textu, obsahujícího označení požadovaného dokumentu, informace o schopnostech prohlížeče apod. Server poté odpoví pomocí několika řádků textu popisujících výsledek dotazu (zda se dokument podařilo najít, jakého typu dokument je atd.), za kterými následují data samotného požadovaného dokumentu.

prohlížeč webu - Webový prohlížeč (též browser [brouzr]) je v informatice označení pro počítačový program, který slouží pro prohlížení webových stránek (tzv. World Wide Web, zkráceně WWW). Webový prohlížeč dle pokynů uživatele (kliknutí na odkaz, zadání URL adresy) komunikuje pomocí HTTP protokolu s webovým serverem a přijatá data pomocí obsažených značek (HTML, XHTML, XML apod.) zformátuje (vyrenderuje) a zobrazí na obrazovce počítače.

Textové prohlížeče zobrazují stránky jako text, obvykle velmi jednoduše formátovaný. Grafické prohlížeče umožňují složitější formátování stránky včetně zobrazení obrázků. Pro zobrazení některých zvláštních součástí stránky, jako jsou Flash animace nebo Java applety, je třeba prohlížeč doplnit o specializované zásuvné moduly. Mezi nejznámější grafické webové prohlížeče patří (seřazeny podle počtu uživatelů): Google Chrome, Internet Explorer, Mozilla Firefox, Safari, Opera, Maxthon a další. Mezi textové pak Links, Lynx a další.

elektronická pošta (schránka na internetu) - Elektronická pošta, zkráceně e-mail (zkráceně také mail), je způsob odesílání, doručování a přijímání zpráv přes elektronické komunikační systémy. E-mailové služby se poprvé rozšířily mezi veřejnost až díky vzniku jedné z prvních volných e-mailových služeb Hotmail v roce 1996. Tu po jejím celosvětovém úspěchu zakoupila firma Microsoft a později vznikly i další nyní známé služby.

webové rozhraní a klient elektronické pošty - Uživatelé mívají na svém počítači nainstalován program, který se nazývá e-mailový klient (např. Mozilla Thunderbird 17 – open source, Pegasus Mail 4.6 – freeware, Windows Live Mail – freeware). Ten stahuje zprávy z poštovního serveru použitím protokolů POP nebo IMAP, avšak v prostředí velkých společností se stále vyskytuje použití některého komerčního protokolu jako např. Lotus Notes nebo Microsoft Exchange Server.
Je možné ukládat e-maily buď na straně serveru, nebo na straně klienta.
Někteří uživatelé nepoužívají e-mailového klienta, ale přistupují ke zprávám umístěným na poštovním serveru přes webové rozhraní. Tento postup se často používá zejména u freemailových (bezplatných) služeb.

elektronická konference - představuje společenské setkání lidí z různých oborů ve virtuálním světě. Lidé spolu komunikují a sdílejí informace prostřednictvím internetu. Touto cestou si vzájemně předávají rady a diskutují o problematice.
Populární jsou diskuzní skupiny zvané e-mailové konference (mailinglisty), ve kterých probíhá hromadná výměna e-mailů mezi všemi účastníky.
Elektronické konference (elektronická pošta) si může zřizovat každý majitel serveru zvlášť. Např. knihovnický institut Národní knihovny ČR. AKM: akm-request@cvut.cz, DISKUSE@MEMORIA.CZ: info@memoria.cz, EKNIHY: eknihy@cvut.cz, KATPOL: listserv@cesnet.cz atd.

diskusní fórum a chat - Podle základního účelu lze internetové diskuse rozdělit na tyto typy:

diskuse ke stránce nebo článku: možnost diskuse je pouze doplňkovou funkcí k základnímu obsahu, umožňuje zpětnou vazbu. Předmětem diskuse může být jak samotný text, tak téma či produkt, jichž se týká.
návštěvní kniha (guestbook): místo pro reakci na konkrétní webový projekt, například na osobní nebo tematickou webovou stránku
diskusní fórum: obvykle je součástí rozsáhlejšího diskusního projektu (diskusní server), umožňuje zakládat nová diskusní témata (stránky) a členit je do skupin podle témat. Jednotlivé diskuse bývají vymezeny diskusním tématem, nikoliv základním textem.
otázky a odpovědi: některé veřejné instituce nabízejí veřejné zodpovídání dotazů, podnětů nebo stížností na speciální stránce. Charakteristické pro takové diskuse je očekávání, že k příspěvku se vyjádří odpovědný zástupce instituce. Některé takové stránky umožňují i vzájemnou diskusi návštěvníků mezi sebou. Podobně fungující stránku si může založit i kdokoliv jiný.
chat:krátká komunikace dvou i více osob prostřednictvím komunikační sítě. Komunikace probíhá vždy v reálném čase a formou psaného textu.

sociální sítě - Sociální síť nebo společenská síť (anglicky social network) je služba na Internetu, která registrovaným členům umožňuje si vytvářet osobní (či firemní) veřejný či částečně veřejný profil, komunikovat spolu, sdílet informace, fotografie, videa, provozovat chat a další aktivity. Někdy se za sociální síť považují i internetová diskusní fóra, kde si uživatelé vyměňují názory a poznatky na vybraná témata (těhotenství, automobily, finanční poradenství, apod.). Komunikace mezi uživateli sociálních sítí může probíhat buď soukromě mezi dvěma uživateli nebo (nejčastěji) hromadně mezi uživatelem a skupinou s ním propojených dalších uživatelů. Nejznámější sociální sítě - Facebook, Twitter, Instagram, Google+, Myspace, LinkedIn, Lidé.cz, Spolužáci.cz, Líbímseti.cz...

on-line komunikace (IM) - internetová služba, umožňující svým uživatelům sledovat, kteří jejich přátelé jsou právě připojeni, a dle potřeby jim posílat zprávy, chatovat, přeposílat soubory mezi uživateli a i jinak komunikovat. Hlavní výhodou oproti používání např. e-mailu spočívá v principu odesílání a přijímání zpráv v reálném čase. Jinými slovy zpráva je doručena ve velmi krátké době od odeslání (většinou v rámci stovek milisekund).

IP telefonie - VoIP je zkratka pro volání přes Internet (Voice over Internet Protocol). Jde o moderní službu, která využívá pro volání sítě internet. Zákazníci ale nic nepoznají, volání probíhá naprosto standardně, každý zákazník obdrží klasické telefonní číslo a volat můžete z klasických stolních telefonů, dokonce i z počítače, notebooku, tabletu a chytrých mobilů!
Hlavní výhodou VoIP volání je obrovská úspora nákladů.

Použití bezpečnostních certifikátů a elektronického podpisu - Bezpečnostní certifikáty nejsou sice povinné, ale existují výjimky představované armádou nebo bankovním sektorem. Certifikace záleží spíše na dobré vůli dodavatele. Existuje více druhů a na různých úrovních, některé se doplňují nebo překrývají. Neexistence certifikátu, neznamená nebezpečnost, či naopak bezpečnost. Přesto se bezpečnostní certifikát doporučuje. Certifikáty slouží k ochraně dat od uživatele na server. Po odchodum z webu je heslo a uživatelské jméno zašifrováno a odšifrováno pro využití informací serverem.

Pojmem elektronický podpis se obvykle míní , kdy pomocí speciálního kódu připojeného ke zprávě je možné ověřit jednak to, kdo zprávu skutečně odeslal (samotný údaj v položce From v e-mailu totiž není spolehlivý) a zpravidla i to, že obsah zprávy (tělo zprávy a přílohy) nebyl mezi odesláním a přijetím zprávy změněn. Jinak řečeno – jedná se o prostředek, který umožní ověřit, že elektronický dokument skutečně podepsala daná osoba a že v dokumentu nedošlo k žádným dodatečným změnám. V České republice je zákonem definován tzv. kvalifikovaný certifikát, který může vydat pouze akreditovaná kvalifikovaná certifikační autorita řídící se Zákonem o elektronickém podpisu (zákon č. 227/2000 Sb.[5]) a je také standardizován v rámci Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES)[6]. Kvalifikovanému certifikátu se v České republice často říká elektronický podpis. To proto, že nahrazuje klasický ověřený podpis a jednoznačně tak prokazuje totožnost dané osoby. Je určen primárně k identifikaci uživatele a je nutné chápat jej jako podpis, tj. projev vůle vztahující se ke konkrétním datům. Elektronickým podpisem lze podepisovat i jiné dokumenty, ne jen e-maily (např. on-line formuláře, pdf dokumenty aj.)

Praktická práce s prohlížečem, e-mailem, cloudem(práce s vlastní schránkou, Onedrive - OFFICE 365)


Praktické využití internetu v běžném životě (obchodování, sociální sítě atd.) - dle vlastních zkušeností :-)


Zdroj informací: www.wikipedia.cz